Aneb takže,
již druhý ročník Otomanu postihla zásadní změna – a to změna místa konání. Jelikož v Košatce si usmysleli, že celý areál budou rekonstruovat (mimochodem vysoce chvályhodný počin), nezbylo, než se poohlédnout po nějakém jiném zázemí. Po několika zcela klidných debatách jsme došli k závěru, že kompromisem bude Stará Ves nad Ondřejnicí, konkrétně U Vagónu = na farské zahradě. Nutno ale otevřeně říci, že dost lidí se na to právě kvůli umístění dívalo, jak se říká, přes prsty. A taky se to později projevilo na návštěvnosti. No, ale prostě to tak bylo.
Příprava byla hektická a trošku opět nás zlobila doprava pódia (to jsme ještě netušili, jakou to bude mít tradici…)
Pivní běh byl nepoměrně lepší účastí než ročník první. Matně tuším cca 5 týmů. Startovalo se z košatecké Odry a cíl byl U Vagónu, což zahrnovalo teda stejné hospody jak loni, akorát delší trasu. Nicméně týmy se toho zhostily opravdu zodpovědně… 🙂 Někteří se dokonce brodili přes řeku, no prostě krása… 🙂
Dětské soutěže nám taky proběhly, na pohodu.
Co se programu týče, hrály kapely: Alibaba, Mlock, Bujabéza, Paďouři, Tempo di vlak, Zhaslo v pecu a Kousky housky. No a vystoupení byla opravdu divoká. Někteří nejmenovaní totiž běželi pivní běh, který byl opět v sobotu ve 13:00, pak lehký klimboš posilovák a pak hurá na pódium 🙂 A když dva z e 4 jsou na „jiné vlně“, z toho jeden ještě úplně na mimomuzikální, je to pak fičák… 🙂 Ale i to jsme přežili a z referencí víme, že se lidi bavili. O kulturní úrovni ovšem nemůže být ani řeč. Nicméně, večer nás zastihnul jako selka kočku ve smetaně a už jsme si to hezky mrzli na otomanu… Kosa byla. Neskutečná. Z fotek je to, myslím, naprosto patrné. Ale rovněž byla i dobrá kalba. Mlock opět nezklamal, jen jsme bohužel byli limitováni tuším 23:00, neb sousedé pochopení pro kulturu nesdíleli… 🙂 Škoda.
Z nesourodých vzpomínek to pak jsou tyto fragmenty:
- Celou noc jsme hledali Majkla, který se někam ztratil, dodnes neprozradil, kam…
- U fary se zlomil velký dřevěný kříž
- Hrálo se i u ohně
- Pivního běhu se účastnil i pan Franc
- Málem mi shořel prodlužka
No a to je vše, z tohoto Otomanu mám nějak málo vzpomínek… 🙂 🙂 🙂